Co jsem dělala po JAMU....
Budu asi jedna z mála černých ovcí tohoto ateliéru. Co se týče divadla, cítím se ještě pořád, i přes všechny zážitky, zkušenosti a úskalí, nepolíbená. Ani asi totiž nechci, aby mě někdo cizí líbal. Hudba a muzika mi byly vždy blízké. U toho jsem začala a tím i pokračuji.
Po promocích na Jamu 3.10.2009, ještě ten samý den, jsem odjela aj se svým přítelem na chalupu do Slovenských Beskýd. Žít. Tak jsme tam spolu byli na samotě o samotě skoro půl roku. Dopřáli jsme si také měsíc strávený v Thajsku, kde jsem si opět potvrdila, jak krásně je u nás za humnama na louce, v každém ročním období jinak. Pak nás naše malá soukromá finanční krize, neovlivněná tou světovou, přinutila odjet do Prahy. A mně nenapadlo nic lepšího než dělat v kavárně. U toho všeho jsem pořád zpívala a zpívám v kapele mako!mako, s kterou to táhneme od prvního ročníku na Jamu a teď nám to s pomocí takzvaného "showbyznysu" tak nějak vyšlo. Lidi nás poznávají, líbí se jim to a nám se krásně hraje. A já jim ráda zpívám.
Myšlenek v hlavě mám spoustu, ale to bych zacházela moc do detailů. Takto sa mám teraz..
